Kostel sv.Prokopa ve Stříbrnicích

Duší této jednoty byl buchlovský kaplan páter Martin Bogar. Jeho přičiněním byl pro tento záměr získán říšský poslanec Dr. Antonín Stojan. Ten se významnou měrou zasloužil o povolení stavby kostela. Se stavbou kostela i s farou se započalo roku 1906 a roku 1908 dne 11.listopadu byl kostel vysvěcen.  Zasvěcen byl sv. Prokopu. Pozemek pro stavbu kostela byl zakoupen od manželů Vincence a Filomény Náplavových, dále byl pro stavbu zakoupen domek manželů Františka a Filomény Náplavových, který stál v místech nynější hlavní brány. Fara je postavena na pozemku Matěje Kutálka. Prvním farářem této farnosti byl páter Martin Bogar, rodák z Blatnice a to roku 1910, kdy byla stříbrnická farnost osamostatněna. 

Patronát nad tímto kostelem převzal hrabě Leopold Berchtold, který byl toho času pánem na hradě Buchlově.  Jeden zvon, ten největší věnovali manželé Matěj a Marie Kutálkovi, prostřední daroval farář Karel Lysý z Buchlovic, malý zvon daroval Dr. páter Vlach. Tyto zvony byly za první světové války konfiskovány pro válečné účely. Občané si tehdy přemístili zvon z místní kaple na kostel jako částečnou náhradu. Po válce si pořídili občané zvony nové. Za druhé světové války byl opět konfiskován velký a prostřední zvon. Znovu byly tyto zvony nákladem občanů nahrazeny a volají na všechny bohoslužby dodnes. Od vysvěcení kostela se vystřídalo několik duchovních. Byli to : P. Martin Bogár, P. Crhák P., P. Vincenc Vaněk, P. Richard Němčák, P. Alois Hrziwnatský, P. Ignác Kuhn , P. Josef Macík, který ve Stříbrnicích působil více jak 40 let, P.Alois Randa. V současné době farnost administruje z Boršic p. Mgr. Anton Kasan.

Kostel je postaven ve slohu novorománském s krásným portálem ozdobeným na skle leptaným obrazem Nejsvětějšího Srdce Páně s předloženými kamennými schody, sestává z lodě, presbyteria, dvou sakristií, kůru a věže. Je 28,75 m dlouhý, 12,80 m široký, v lodi 10,30 m vysoký, hlavní věž je 33,30 m vysoká. V presbytáři je hlavní oltář sv.Prokopa se sochou sv. Prokopa, velkým křížem, sochami Bolestné rodičky Boží a sv. Jana apoštola a svatostánkem. Dubové zábradlí dělí presbytář od lodi kostela. U sakristie je zvonek 3 kg těžký. V lodi je na straně epištolní dřevěný oltář Panny Marie, rovněž se svatostánkem a „Božím hrobem“. Kazatelna spočívá na sloupku a je zdobená reliéfními řezbami sv. evangelistů , Božského srdce Páně a sochou Syna Božího. Vchod na kazatelnu je ze sakristie. Oltáře i kazatelna pocházejí z dílny F.Obletera s Gródenu v Tyrolsku. Na evangelijní straně v lodi je kamenná křtitelnice s dřevěným uzamknutým vrchem. U hlavních i bočních dveří, stejně tak i na kůru jsou kropenky. V lodi kostela je umístněna křížová cesta a sochy sv.Terezie, Božského Srdce Páně, sv. Antonína a svatého Judy Tadeáše. V hlavní věži kostela jsou umístněny tři zvony. V minulých letech byly pořízeny na věži kostela hodiny, které byly později předělány na elektrický pohon. Bylo také pořízeno elektrické osvětlení všech místností kostela, i zvony zvoní na elektrický pohon. Je jistě zajímavé, proč byl nový kostel zasvěcen sv. Prokopovi. Úcta ke sv. Prokopovi je v obci velmi stará.