Navigace

Obsah

Památky obce   

 

    socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv.Jana Nepomuckého

         Roku 1733 nechali na rozcestí nad Smraďavkou postavit na svůj náklad manželé Jan a Marie Bednaříkovi sochu sv. Jana Nepomuckého , která tam stojí dodnes. Tato socha měla chránit stříbrnické občany ze všech nepohod po cestě do kostela a zvláště při převážení mrtvých do Buchlovic, kde byla obec Stříbrnice přifařena.

 

 

    kostel sv. Prokopa

Kostel sv.Prokopa ve Stříbrnicích   

         Roku 1906 byla založena tzv. „Jednota sv. Prokopa“. Ta si dala jako své poslání postavit kostel ve Stříbrnicích. Duší této jednoty byl buchlovský kaplan páter Martin Bogar. Jeho přičiněním byl pro tento záměr získán říšský poslanec Dr. Antonín Stojan. Ten se významnou měrou zasloužil o povolení stavby kostela. Se stavbou kostela i s farou se započalo roku 1906 a roku 1908 dne 11.listopadu byl kostel vysvěcen.  Zasvěcen byl sv. Prokopu. Pozemek pro stavbu kostela byl zakoupen od manželů Vincence a Filomény Náplavových, dále byl pro stavbu zakoupen domek manželů Františka a Filomény Náplavových, který stál v místech nynější hlavní brány. Fara je postavena na pozemku Matěje Kutálka. Prvním farářem této farnosti byl páter Martin Bogar, rodák z Blatnice a to roku 1910, kdy byla stříbrnická farnost osamostatněna.

             Patronát nad tímto kostelem převzal hrabě Leopold Berchtold, který byl toho času pánem na hradě Buchlově.  Jeden zvon, ten největší věnovali manželé Matěj a Marie Kutálkovi, prostřední daroval farář Karel Lysý z Buchlovic, malý zvon daroval Dr. páter Vlach. Tyto zvony byly za první světové války konfiskovány pro válečné účely. Občané si tehdy přemístili zvon z místní kaple na kostel jako částečnou náhradu. Po válce si pořídili občané zvony nové. Za druhé světové války byl opět konfiskován velký a prostřední zvon. Znovu byly tyto zvony nákladem občanů nahrazeny a volají na všechny bohoslužby dodnes. Od vysvěcení kostela se vystřídalo několik duchovních. Byli to : P. Martin Bogár, P. Crhák P., P. Vincenc Vaněk, P. Richard Němčák, P. Alois Hrziwnatský, P. Ignác Kuhn , P. Josef Macík, který ve Stříbrnicích působil více jak 40 let, P.Alois Randa. V současné době farnost administruje z Boršic p. Mgr. Anton Kasan.

         Kostel je postaven ve slohu novorománském s krásným portálem ozdobeným na skle leptaným obrazem Nejsvětějšího Srdce Páně s předloženými kamennými schody, sestává z lodě, presbyteria, dvou sakristií, kůru a věže. Je 28,75 m dlouhý, 12,80 m široký, v lodi 10,30 m vysoký, hlavní věž je 33,30 m vysoká. V presbytáři je hlavní oltář sv.Prokopa se sochou sv. Prokopa, velkým křížem, sochami Bolestné rodičky Boží a sv. Jana apoštola a svatostánkem. Dubové zábradlí dělí presbytář od lodi kostela. U sakristie je zvonek 3 kg těžký. V lodi je na straně epištolní dřevěný oltář Panny Marie, rovněž se svatostánkem a „Božím hrobem“. Kazatelna spočívá na sloupku a je zdobená reliéfními řezbami sv. evangelistů , Božského srdce Páně a sochou Syna Božího. Vchod na kazatelnu je ze sakristie. Oltáře i kazatelna pocházejí z dílny F.Obletera s Gródenu v Tyrolsku. Na evangelijní straně v lodi je kamenná křtitelnice s dřevěným uzamknutým vrchem. U hlavních i bočních dveří, stejně tak i na kůru jsou kropenky. V lodi kostela je umístněna křížová cesta a sochy sv.Terezie, Božského Srdce Páně, sv. Antonína a svatého Judy Tadeáše. V hlavní věži kostela jsou umístněny tři zvony. V minulých letech byly pořízeny na věži kostela hodiny, které byly později předělány na elektrický pohon. Bylo také pořízeno elektrické osvětlení všech místností kostela, i zvony zvoní na elektrický pohon. Je jistě zajímavé, proč byl nový kostel zasvěcen sv. Prokopovi. Úcta ke sv. Prokopovi je v obci velmi stará.  

 

 

       kaple

Kaple sv. Prokopa ve Stříbrnicích                                                              

              Patrně dřevěná kaple sv. Prokopa stávala ve Stříbrnicích už brzy po vzniku vesnice ve 12. století. Její zvon upozorňoval obyvatele, pracující na polích, na polední přestávku a večerní modlitbu, rozezníval se při úmrtí některého souseda a v případně neštěstí svolával všechny k záchraně majetku a životů blízkých. Její speciálním úkolem bylo zvonění proti bouřkám.

         Existenci staré zvonice nám dokládá především dochovaný zvonek, ulitý v Brně roku 1692 a používaný do dnešních dnů. Je na něm nápis „ Svatá Maria podivuhodná, oroduj za nás“. Jan Křtitel Maleček tento zvon zhotovil v Brně v roce 1692. To znamená, že jeho stáří je delší než 300 let. Podle lidové tradice jižně od kaple ve svahu stával místní hřbitov.

            V polovině 18. století za představeného burgmistra Mikuláše Marťana a jeho zástupce Pavla Náplavy se zdejší obec rozhodla, že vystaví novou kapli, a to zděnou. 

         V té době patřily Stříbrnice k buchlovskému panství a pod farnost v Buchlovicích. Proto za podpory buchlovického faráře Václava Josefa Mikošky a polesného Hruškovického revíru Jiřího Lunatika, získala obec u olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera povolení ke stavbě a v letech 1749-1750 byla kaple vystavěna. Zasvěcena byla opět sv. Prokopu, jehož svátek se světí 4. července. (Sv. Prokop je zakladatelem sázavského kláštera a jedním ze spolupatronů země české.) V  obci tak vyrostla vrcholně barokní stavba, kterou charakterizují dynamicky vzduté stěny podélné lodi a čtyřboká věž nad průčelím. Mohutný klenák nad vchodem vychází z profilované korunní římsy, která nese římsovaný trojúhelníkový štít. V klenáku vidíme rytý christogram a pod ním letopočet dokončení stavby 1750. Prostor lodi je zaklenut plackou a stěny členěny pilastry s římsovou hlavicí, v podvěží vidíme křížovou klenbu. Listinou, která je dnes uložena ve Státním okresním archivu v Uherském Hradišti, se 24. srpna 1749 zavázala celá stříbrnická obec, že novou kapli „vystavěnou a posvěcenou vždy v dobrém stavu a celosti zachovají, pak-li by nějakou vadu, buďto od škodlivého povětří, aneb jakéhokoliv jiného neštěstí trpěla, opravovat chceme a budeme“.

Státní okresní archiv Uherské Hradiště, Farní úřad Buchlovice, inv. č. 125 (Překlad listiny ke zřízení kaple ve Stříbrnicích)

„My, burgmistr a celá poctivá obec dědiny Stříbrnic, přítomným reversem vyznáváme a sebe vespolek, jakož i naše potomky, na budoucí časy věčně zavazujeme, že jak jsme dovolení od plenis titulis slavného ouřadu biskupského na žádost našeho velebného pana faráře buchlovického k vystavení kaple v naší osadě ke cti a chvále svatého Prokopa dedicírovanej dostali, tak ji vystavěnou a posvěcenou vždy v dobrým stavu a celosti zachovati, pak-li by nějakou vadu, buďto od škodlivého povětří, aneb jakéhokoliv jiného neštěstí, trpěla, skutečně opravovati chceme a budeme. Jenž se stalo za panování a řízení vysoce urozeného pána, pana Sigmunda Karla Petřvaldskýho, svobodného pána z Petřvaldu, dědičného pána na hradě Buchlově a Žeravicích, jakošto patrona, titulis pana faráře Václava Josefa Mikoška, Svatej stolice apoštolskej, protonotária přísežního, titulis pana hejtmana a spolu polesnýho hruškovického Jiřího Lunaříka, jakošto dobrodince. K potvrzení teho vlastní jména sme podepsali a obecní pečeť přitlačili.“

 Dne 24. srpna roku 1749.

L.S.Mikuláš Martian, starosta a starší burgmistr
Pavel Náplava, mladší burgmistr a celá poctivá obec stříbrnická

            Tato kaple byla v roce 2009 celkově restaurována a téhož roku slavnostně vysvěcena.

 

 

    Morový sloup

Morový sloup ve Stříbrnicích.

         Státem uznaná kulturní památka – morový sloup z první poloviny 18.století se sochou bičovaného Krista byla v roce 2001 přesunuta z původního místa o několik metrů na vhodnější místo. Při této příležitosti byl morový sloup zrestaurován.

         Jiné význačné kulturní a historické památky, ani místního významu se v obci nenacházejí.     

 

 

    Památník padlých

Památník padlých

         Z roku 1928, připomínající 27občanů, kteří padli na různých frontách 1.světové války.

 

 

    Kamenný kříž

Kamenný kříž

        Stojící na hřbitově, s korpusem Krista a nápisem :

"JÁ JSEM VZKŘÍŠENÍ A ŽIVOT -

KDO VĚŘÍ VE MNE BYL BY I MRTEV ŽIV BUDE PŘECE!"

 

 

   Morový kříž

Kamenný kříž

        Stojící na bývalém cholerovém hřbitově z první poloviny 20.století             s nápisem na soklu:

" OD MORU, HLADU A VÁLKY VYSVOBOĎ NÁS PANE ! "