Navigace
Obsah
Okolí Stříbrnic
V blízkém okolí Stříbrnic lze navštívit 6 km vzdálený hrad Buchlov. Ten patří k největším, nejstarším a současně nejkrásnějším hradům na Moravě. Tyčí se na skalnatém vrchu v zalesněném pásmu Chřibů.
Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury. Byl založen v první polovině 13. století. V r. 1511 přechází Buchlov z dosavadního zástavního držení do soukromého šlechtického vlastnictví, kupují ho páni z Boskovic. Po nich přicházejí r. 1518 Žerotínové a od r. 1542 se hrad s
tává majetkem rodu Zdánských ze Zástřizl; ti také areál ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěli a přidali nový pás opevnění. Nechali rovněž postavit taneční sál a vstupní hodinovou věž s letopočtem 1546. R. 1644 získávají hrad sňatkem Petřvaldští z Petřvaldu, kteří provedli poslední úpravy Buchlova v duchu baroka. Za nich se stavební práce na objektu v 17. století, kdy hrozil vpád tureckých vojsk, dotkly zejména opevnění. Byla obnovena hradní brána a postaven obranný bastion, který ji měl chránit. Významným počinem Hanuše Zikmunda Petřvaldského se stalo zbudování kaple sv. Barbory s rodinnou hrobkou majitelů na protějším dominantním vrchu zvaném Modla v letech 1672 – 1673. V r. 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti pak hrad Buchlov využívali jen zřídka a hrad jim sloužil k pobytu většinou v zimním období. Za tím účelem nechali dokonce částečně zmodernizovat hradní interiéry. Posledními majiteli Buchlova se stali v r. 1800 Berchtoldové z Uherčic, kteří rovněž sídlili v Bzuchlovicích a hrad pouze udržovali. Berchtoldové vlastnili Buchlov až do r. 1945, kdy jim byl zabaven státem.
Návštěvu Buchlova lze spojit s prohlídkou hrobky majitelů hradu v nedaleké kapli sv. Barbory. Kaple vznikla ve 13. století. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1412. Je vystavěna na křížovém půdorysu s centrální osvětlovací kopulí. Pod stavbou byly vybudovány čtyři hrobky, kde našli místo posledního odpočinku někteří bývalí majitelé panství - Petřvaldové a Berchtoldové. 
Také jsou zde, za hlavním vstupem pod podlahou, pohřbeni mniši řádu sv. Františka. Hanuš Zikmund z Petřvaldu se zasloužil o výstavbu nové kaple v letech 1672 -1673. Hlavní oltář kaple pochází z přelomu 17. a 18. století, postranní oltáře jsou vyzdobeny vyobrazeními sv. Zikmunda a sv. Ludmily. Na stěnách visí posmrtné portréty členů rodiny Berchtoldů od malíře Františka Dorazila. Dodnes se u kaple odbývají dvě poutní bohoslužby, a to na svátky Nejsvětější trojice a Nanebevzetí Panny Marie.
Z prohlídky Buchlova se vydáte do údolí na návštěvu státního zámku Buchlovice.
Koncem 17. století přestal buchlovský hrad vyhovovat soudobým nárokům panstva na pohodlné bydlení. Proto se Jan Dětřich z Petřvaldu rozhodl postavit si v Buchlovicích zámek po způsobu italské venkovské vily. Nejprve byl postaven tzv. dolní zámek; celý objekt - včetně horního zámku - byl dokončen roku 1738. Na stavbě zámku se účastnily takové kapacity, jako Domenico Martinelli (1650 - 1718), hlavní architekt a Baltazar Fontana (1658 - 1736), kterému lze připsat štukový dekor zámku. Dokončený zámek využívali Petřvaldští jako své letní sídlo. Po vymření Petřvaldských přešly po roce 1800 Buchlovice do rukou Berchtoldů, konkrétně Leopolda I., jehož matkou byla Terezie z Petřvaldu. Osvícenec Leopold byl lidumil, který zřídil v roce 1805 v zámku vojenskou nemocnici. Sídlil na hradě Buchlově a zámku Leopoldově a výrazně se angažoval v akcích směřujících k ochraně zdraví obyvatelstva. Propagoval mj. i dýchání z úst do úst. To se mu stalo osudným, protože roku 1809 - už jako inspektor vojenských nemocnic Hradišťského kraje - se při jedné vizitě nakazil tyfem a téhož roku zemřel. Jako významného pamatuje historie i Leopoldova nevlastního bratra Bedřicha Všemíra (1781 - 1876), přírodovědce, jenž roku 1820 vydal společně s Janem Svatoplukem Preslem tzv. Rostlinář - významné dílo české vědecké literatury. Na přelomu 19. a 20. století se změnilo původně hospodářské využití horního zámku; přestavbu provedl architekt D. Fey. Významným byl pro buchlovický zámek rok 1908, kdy se zde konala schůzka rakousko-uherského a ruského ministra zahraničí týkající se balkánské otázky. Jak známo, problematika Balkánu byla nakonec “vyřešena” až o šest let později - první světovou válkou. Berchtoldové vlastnili buchlovický zámek až do roku 1945, kdy jej převzal stát. V jeho vlastnictví se nachází i dnes.
Zámek Buchlovice, náležící k významným barokním komplexům u nás, byl projektován jako italská venkovská vila. Uprostřed hlavního dvora buchlovického zámku se nachází kašna. Objekt stojí na ods
tupňovaných terasách, takže směrem do dvora je přízemní a do parku patrový. Oválný hlavní sál (tzv. Hudební) s pohledem do parku se nachází zcela na východě. Horní zámek - zvaný též Flora - na západě, využívaný původně hospodářsky, je jednotraktový s průjezdem. Ve vnitřních nárožích se nacházejí dvě věže. Horní zámek, položený výše, byl přístupný schodištěm z hlavního dvora. Cenný je i rozsáhlý zámecký park, jenž byl původně vytvořen ve stylu italském a později upraven i ve stylu francouzském a anglickém.
Dalším místem, které je možno v okolí Stříbrnic shlédnout, je poutní Velehrad s krásnou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, lapidáriem a klášterem.
Velehrad patří k nejvýznačnějším poutním místům v České republice. Je úzce spojen s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující významem hranice našeho státu.
Nedaleký Archeoskanzen na Modré 
byl otevřen v roce 2004. Jedná se o archeologický skanzen představující život obyvatel Velké Moravy Modrá. Všechny zde stojící stavby byly vybudovány na základě archeologických nálezů z oblasti středního Pomoraví. V objektu se nachází rekonstrukce kostela sv. Jana.
K pamětihodnostem v okolí Stříbrnic patří i Hradisko sv. Klimenta zvané Klimentek
Je to poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany.
V jeho sousedství stojí hrad Cimburk. Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od obce Koryčany v okrese Kroměříž. Vznikl mezi léty 1327 - 1333, opuštěn byl v roce 1720. V 30. letech minulého století byly provedeny první záchrané práce, další v roce 1940. V současnosti se o hrad stará občanské sdružení Polypeje.
Turisty potěší pěší i cyklistický výlet přes Stříbrnické paseky do nedaleké rekreační oblasti Smrďavka, jejíž součástí jsou Lázně Leopoldov.
Relaxační centrum je součástí rekreačního areálu Lázně Leopoldov-Smraďavka, nacházejícího se 2 km od centra obce Buchlovice, které leží v podhůří lesnatého pohoří Chřiby. Celý areál lázní tvoří penzion Lovecký zámeček, 8 bungalovů a budova s Loveckou restaurací a naším Centrem regenerace. Počátek zdejších vanových koupelí sahá do první poloviny 19. století. Původní lázně obsahovaly celkem 10 samostatných koutů, každý po dvou vanách. Lázeňská tradice se však neudržela a tak dle pamětníků se kolem 60. let 20 století koupalo naposledy, ta však byla obnovena v r. 1998, kdy byl otevřen znovu celý areál po rozsáhlé rekonstrukci.
V současné době Centrum nabízí 5 masážních van, klasickou saunu pro max. 8 osob, infrakabinu jako nový typ saunování pro 2 osoby, vyhledávané jsou klasické masáže, tělové peelingy, zábaly z mořských řas či s bahnem z Mrtvého moře, s medem, péče o vlasy, obličej a ruce …a spoustu jiných příjemností nejen pro ženy. Novinkou je solná jeskyně.
Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves
jsou 8 km jižně od města Uherské Hradiště a asi kilometr od samotné obce Ostrožská Nová Ves. Budovy lázní jsou obklopeny 10 hektarovým lesoparkem. Dopravní spojení je možné vlastním autem, autobusem i vlakem na tratích Brno-Uherské Hradiště-Ostrožská Nová Ves nebo Brno-Veselí nad Moravou-Ostrožská Nová Ves. Autobusová i vlaková zastávka místních spojů je přímo u lázní. Nejbližší autobusová zastávka i vlaková stanice v Ostrožské Nové Vsi je vzdálená 1 km.
Historie lázní sahá až do roku 1903, kdy na popud místního rodáka ThDr.Botka byl prokázán léčivý účinek pramenů sirné vody, vyvěrajících v bažině nedaleko obce. Z původních malých obecních lázní s budovou se 6 koupelovými kabinkami a čekárnou se postupem času vybudovaly lázně do dnešní podoby. V roce 1995 byla započata rekonstrukce lázní, jejíž poslední etapa proběhla v roce 2002. Pacienti jsou ubytováni v hlavní lázeňské budově v jedno- a dvoulůžkových pokojích.
